Dobrucky, Jan Emanuel (1854–1921)

Dobrucký, Jan Emanuel

pseudonym: Dušan, Bohoľubský

* 13. 1. 1854 Mošovce
† 19. 2. 1921 Wojerecy / Hoyerswerda

Farar, spisowaćel, słowakski přećel Serbow.

1874-78 studij teologije we Wienje, Lipsku a Bratislavje; 1878-81 pomocny farar w Banskej Bystrice, pola nana w Mošovcach a w Starej Turej, 1882-83 administrator w Šprjejcach, 1883-1919 archidiakon we Wojerecach, 1919 na wuměnk; nan Božidara Dobruckeho.
Pod poměrami sylneje madźarizacije a přez rozšěrjenje difamacijow njedósta w swojej domiznje krute přistajenje. Poda so tohodla, sćěhujo J. H. Imišowu namołwu, 1881 do Hodźija, zo by sej tam na Serbskim homelitiskim duchownym seminarje serbšćinu přiswojił a we Łužicy jako farar skutkował. Nimo nastawkow nabožinskeho a powučneho raza wozjewi powědančce „Daniel w lawowej jamje“ (Wojerecy 1902) a „Handrij, der wendische Kirchvater“ (Hoyerswerda 1907; serbsce jako „Handrij, serbski kěbětar“ 1908 we Łužicy), kotrejž płaćeštej jako woblubowana lektura tehdomnišeho časa. Bě wot 1883 čłon Maćicy Serbskeje.

DALŠE WOZJ.: „Wopomnjenki“ – Łužica 31 (1912), 1-12 (jako knižka Budyšin 1913)

ŽÓ./LIT.: B. Dobrucky, Nekrolog – Časopis Maćicy Serbskeje 74 (1921), str. 57-58; V. Mruškovič, Slovensko-lužickosrbské literárne vzťahy, Martin 1980, str. 36-42 (tam zapisk jeho dźěłow); Slovenský biografický slovnik I, str. 482

Nowy biografiski słownik k stawiznam a kulturje Serbow, wud. wot: Jan Šołta, Pětr Kunze a Franc Šěn, Budyšin: Ludowe nakładnistwo Domowina, 1984